Anatomie oka

Stavba oka

Bližší informace o částech oka

KOMOROVÁ VODA

 čirá tekutina vyplňující přední část oka.

ROHOVKA

průhledná přední stěna oka. Má největší optickou mohutnost ze všech součástí oka asi 44 dioptrií. Rohovka je průhledná. Jí přechází světlo do oka.

DUHOVKA

 působí obdobně jako clona ve fotoaparátu a v jejím centru je otvor zvaný zornička. Zornička je tím menší, čím více světla na oko dopadá.

SÍTNICE

 tenká vrstva vystýlající nitro oka. Zajišťuje vznik zrakového vjemu a má podobnou funkci jako film ve fotoaparátu.

PAPILA N.OPTICI

 hlava zrakového nervu o průměru asi 1,5 mm. Při zeleném zákalu dochází k jejímu postupnému prohlubování.

ZRAKOVÝ NERV

převádí obraz z oka do mozku.

FOVEA CENTRALIS

centrální oblast sítnice, která je zodpovědná za nejostřejší vidění. Pokud je porušena, např. při tzv. senilní makulární degeneraci, bývá vidění významně omezeno.

BĚLMO

       pevný obal oka, složený převážně z kolagenu, vpředu přecházející do rohovky.

SKLIVEC

oční rosolovitá hmota, vyplňující největší část oka. Skládá se z hyaluronové kyseliny a tekutiny.

ČOČKA

průměrná optická mohutnost lidské čočky je asi 22 dioptrií. Zkalení čočky se jmenuje šedý zákal.

 

Funkce oka

 Pohyby oka působí tři páry svalů:

přímé svaly – vnitřní a vnější,

přímé svaly – horní a dolní,

šikmé svaly – malý a velký.

 

Obal oka tvoří tři blány:

Vnější blána

 Skládá se z bělma a rohovky; bělmo je na vnější straně bílé, na vnitřní straně hnědé a zaujímá 5/6 celé vnější blány. Rohovka je přední část vnější blány; je dokonale průhledná.

Střední blána

Obsahuje tři části: cévnatku, těleso ciliární a duhovku.Cévnatka pokrývá celou vnitřní stěnu bělma; vnější plocha je hnědá a vnitřní černá. Ciliární těleso má tvar prstence. V cévnatce jsou krevní cévy, které přivádějí a odvádějí krev. Duhovka je umístěna před čočkou; její otvor se nazývá zornice (pupila). Cévnatka vytváří kolem duhovky řasnaté tělísko s kruhovitým svalem. Z něj vycházejí vláknové svaly na kterých je zavěšena čočka.

Vnitřní blána, nebo sítnice

 Zadní část je velmi tenká, růžové barvy.   Nejcitlivější místo sítnice, žlutá skvrna, je v místě průsečíku osy oka se sítnicí. Nejméně citlivé je místo, kde vstupuje do oka nerv; toto místo se nazývá slepá skvrna. O její existenci se přesvědčíme takto:    Zavřeme – li levé oko a pravým pozorujeme křížek; přibližujeme-li, případně vzdalujeme-li oko od obrazce, pak při určité vzdálenosti kruh zmizí ze zorného pole oka, to znamená, že jeho obraz právě padl na slepou skvrnu.

 

Vnitřek oka

Tvoří oční mok, čočka a sklivec. Oční mok je bezbarvá kapalina vyplňující prostor mezi rohovkou a čočkou. Oční čočka je bikonvexní (dvojvypuklá); zadní plocha je více zakřivena než přední. Čočka je držena vláknovými svaly, které vycházejí z cévnatky. Sklivec je průhledná rosolovitá látka, která vyplňuje prostor za čočkou.

Jak vlastně vidíme

Obraz, který vidíme se nám projektuje čočkou na sítnici, kde je obrácený. Otočí se do normální pozice až cestou do mozku.

 

Poruchy vidění

 

Zobrazuje-li se předmět správně na sítnici, hovoříme o oku normálním.

 

V lékařských knihách se uvádí, že akomodace je podmíněna především pružností čočky a stavem ciliárních svalů. Dále je podmíněna různým zakřivením oční bulvy a to činností vnějších očních svalů. Jsou to ty svaly, které pohybují okem všemi směry. Tyto svaly způsobují pohyb oka směrem k oční čočce. U pozorování blízkých předmětů je pozadí oka se sítnicí oddalováno, u vzdálených přibližováno.

 

Když si představíme, že u krátkozrakého oka je bulva trvale prodloužena a u dalekozrakého trvale přiblížena, pak jsou tyto okolnosti výsledkem nedokonalé akomodace jako následek špatné činnosti externích svalů oka.  Toto je také základní princip, díky kterému vznikl nápad udělat kurzy oční jógy.

 

Krátkozrakost (myopie)

U krátkozrakého oka se tvoří obraz předmětu před sítnici a běžně se napravuje rozptylnou čočkou (minusové dioptrie).

Dalekozrakost (hypermetropie) 

U dalekozrakého oka je předmět za sítnicí, korigujeme jej spojkou (plusové dioptrie).

Astigmatismus 

Optický systém oka nemá ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost. Je to způsobeno nestejným tahem svalů, které obklopují oční bulvu a dále také jako důsledek nesprávné životosprávy.

Presbyopie 

Projevuje se únavou a bolestí očí při déle trvající zrakové námaze na blízko (např. při čtení). Subjektivní obtíže ustupují po předpisu korekce pro práci do blízka. Lidé starší čtyřiceti let mívají zhoršenou akomodaci čočky a proto nedovedou zaostřit oko na blízký předmět. Vada se koriguje spojkou, používanou pouze pro krátké vzdálenosti.

Vetchozrakost (stařecká dalekozrakost) 

Vzniká po 40. roce věku. Podíl na ní má také nesprávná výživa  - konzumování hlavně proteinů a pečiva.

Šilhavost

Vzniká atrofií svalů oka.

Noční slepota

Je způsobována nedostatkem vitamínu A, proto je důležité věnovat pozornost potravinám s jeho obsahem.

Plovoucí skvrny před očima

Často bývají následkem nemoci ledvin. Vyžadují si dietní léčbu.

Amblyopie (tupozrakost): 

Pod pojmem tupozrakost rozumíme abnormální vývoj vidění, kde jde o snížení ostrosti zraku při optimálním vykorigování bez viditelných známek oční nemoci.

Jste zde: Home Jóga JÓGOVÁ TERAPIE Oční jóga Anatomie oka