Rádža jóga

Rádža znamená král, proto bývá často označována jako královská cesta jógy. Výklad rádža jógy najdeme v starém indickém díle Pataňdžaliho Jógasútře. 

Z filosofického hlediska Pataňdžali předpokládá, že existují dva protikladné, navzájem se ovlivňující principy: duch (puruša) a příroda (prakrti). Vesmírný princip prakrti tvořený třemi kvalitami (guna) se stává za spoluúčasti ducha puruša tvůrcem veškerého stvoření. Předpokládá se, že každý člověk má svého purušu. Puruša je při tvoření pasivní, jejich úloha je v osvícení. Naopak prakrti je dynamický prinip, který má smysl pokud mu dává směr puruša. Spojením puruši a prakrti vzniká jedinec s pocitem ahankáry (jáství). V původním stavu zažívá puruša blažená stav sebe sama a pouze pod vlivem prakrti se probouzí k sebeuvědomění. Až když unikne z jejího působení, získá puruša dokonalé osvícení a prožívá klid. Tento věčný klid je cílem jógy. Člověk jej může dosáhnout když ovládne své tělo a zastaví změny v mysli. 

Patandžali rozdělil tuto cestu jógy na osm stupňů (proto se někdy nazývá aštanga jóga, ašt = osm, anga = údy, tedy osmidílná cesta). Praxe jógy předpokládá postupné zvládání jednotlivých stupnů: 

1. jama - doporučené zásady, zákazy nebo také zdrženlivosti, tedy zásady jak kontrolovat své smysly, tělo a mysl. Je to základ duchovní dokonalosti. Bez pevných základů se nám dům duchovní dokonalosti zřítí u první zkoušky. Patří sem: 
- ahinsa - neubližování (konáním, myšlením, cítěním jak jiným tak i sobě) 
- satja - pravdivost 
- astéja - nekradení 
- brahmačarja - zdrženlivost 
- aparigraha - nehrabivost 

2. nijama - příkazy, principy, které pobízí k očistě na vnější úrovni. Pokud se adept bude držet těchto zásad, rozvine bezžádostivost a nelpění, jeho tělo se očistí a mysl se zklidní. Patří sem: 
- šauča - čistota těla a mysli 
- santóša - spokojenost 
- tapas - sebekázeň 
- svádhjaja - studium posvátné literatury 
- Íšvarapranidhána - uctívání osobního boha 

3. ásana - pozice nazvané ásany, jsou pevné pozice těla, ve kterých se člověk naučí ovládat své tělo a meditovat bez toho aby byl rušen pocity těla. 

4. pranajama - ovládání dechu. Toto podporuje v člověku soustředění. Souhrn těchto prvních čtyř stupnů bývá někdy nazván hatha jóga. 

5. pratjahara - ovládnutí smyslů 

6. dhárana - koncentrace. Když člověk ovládá smysly může přenést svou pozornost k vnitřní aktivitě mysli a tak dosáhnout koncentrace. 

7. dhjána - meditace. Je to volný tok koncentrace, kdy mysl je nad myslí, nesetrvává na předmětu soustředění, nýbrž s ním splývá. Více zde: Meditace

8. samádhi - pohroužení. Mysl zcela ustoupila do pozadí, dochází k úplnému ztotožnění s objektem a dosažení stavu čistého vědomí. Více zde: Samádhi

 

Číst dál: Základní informace o józe

Tradiční dělení jógy: Karma jógaBhakti jógaDžňána jógaRádža jógaHatha jóga  

Jste zde: Home Jóga CVIČENÍ JÓGY Co je jóga Rádža jóga